O kryptoměnách, virtuálních měnách, slýcháme čím dál častěji. Toto téma se stalo předmětem zájmu mnoha ekonomů, podnikatelů, ale i laické veřejnosti. Důvod je prostý – kryptoměny mění naše současné vnímání peněz.

Není se čeho bát. V historii jsme se s podobnými změnami už několikrát setkali. Dovolte mi krátký úvod do problematiky, který nám pomůže lépe pochopit všechny souvislosti.

Jaký je vývoj peněz v dějinách naší civilizace? Jistě se vám vybaví naturální směna (tzv. barter, barterový obchod), který přetrvává i v dnešní době (používá se především mezi zeměmi s nedostatkem deviz). Jedná se o směnu zboží za zboží. Tento platební způsob je velmi nákladný nejen časově. Realizace výměny totiž vyžaduje, aby váš obchodní partner požadoval určité zboží o určitých kvalitativních a zejména kvantitativních hodnotách. Pokud měníte mouku za mléko, nemáte takový problém. Ovšem takové živé tele se dělí špatně. Rozměnit v kravínu jedno velké tele na dvě malá telátka také není optimálním řešením. Proto naši předci hledají způsob, jak udělat směnu celkově jednodušší. A tak vznikají tzv. zbožové peníze. Jedná se o druh zboží, které plní funkci všeobecného ekvivalentu. Tímto ekvivalentem se stává výjimečné a vzácné zboží lokálního charakteru. Někde se platí mušličkami, jinde plátnem. Postupem času však lidstvo potřebuje univerzální peněžní systém, který by mohl platit po celém světě. Do dominantního postavení se prosazují drahé kovy (zlato, stříbro, měď). Vzniká zlatý standard. Tyto komoditní peníze jsou neměnné, dělitelné, neztrácejí hodnotu a snadno se přepravují. S mohutným rozvojem výroby ale zásoby drahých kovů nestačí plynule zprostředkovávat směnu. Začínají se proto postupně nahrazovat papírovými penězi. Bankovky jsou nejdříve kryty zlatem. Pozvolna se od zlatého obsahu vzdalují procesem demonetizace. K totálnímu zániku zlatého standardu dochází ve 30. letech 20. století.


Z předešlých slov je zřejmé, že kryptoměny představují další evoluční stupeň peněžního vývoje. Zajímavé je, že o prvních nápadech na vytvoření virtuální měny slyšíme již v polovině 20. století. Velmi krátce po zrušení zlatého standardu.

Jako každý směnný ekvivalent, i vznik kryptoměn byl opodstatněný. Kryptoměny měly zajistit rychlé (takřka okamžité) přeposlání peněz v reálném čase bez ohledu na to, kde se odesílatel a příjemce nacházejí. Kryptoměny zcela boří hranice. Mohou být okamžitě až na druhém konci světa.

Nejzajímavějším aspektem virtuálních měn je ale jejich decentralizace (absence centrální autority). To v praxi znamená, že měnu nelze kontrovat a regulovat vládou (národní bankou), ani jinou institucí. Proto jsou virtuální peníze odolné, a to nejen vůči vládním reformám. S kryptoměnou zkrátka nelze nijak machinovat. Hodnota jakékoli virtuální měny je závislá pouze na principech ekonomické rovnováhy. Pokud je po kryptoměně poptávka, její cena stoupá. Pokud není, její cena stagnuje nebo klesá. V současné době existuje přes 700 kryptoměn. To, jestli přežijí, závisí pouze na vývoji trhu.

Víte, jak kryptoměna vypadá? Slavné historické osobnosti na ní vyobrazeny nejsou. Tyto virtuální digitální peníze vypadají jako soubory. Ano, čtete správně. Kryptoměny jsou soubory. Každá virtuální mince (soubor) obsahuje unikátní seskupení čísel podobně jako hmotné peníze, které mají na sobě otištěné nebo vyražené výrobní číslo. Každá kryptomince je proto naprosto jedinečná, nezaměnitelná a na rozdíl od současných klasických peněz je transparentní (nelze ji padělat). Jak je to možné? Díky silnému šifrování a veřejné databázi, které se říká blockchain. Ta zobrazuje veškeré proběhlé transakce, proto je pohyb každého souboru dohledatelný. Zároveň se však nemusíte bát, že by vám hrozilo nějaké nebezpečí. S transakcemi nejsou spojené žádné osobní ani citlivé údaje. Odesílatel i příjemce jsou v naprosté anonymitě.


Vítaným přínosem je i fakt, že platby v kryptoměnách nepotřebují žádného prostředníka (tedy banku nebo jiný nebankovní peněžní institut). Transakce probíhá přímo na úrovni P2P sítě (peer-to-peer, uživatel-uživatel). To zároveň znamená, že převod peněz nic nestojí.

Jak jsem řekl v úvodu, kryptoměny získávají stále větší popularitu. Dnes jimi bez problémů zaplatíte například u společnosti Microsoft, Subway nebo Alza. Státy a jejich příslušné národní banky dokonce zvažují o zavedení své kryptoměny. Je pravděpodobné, že virtuální měny brzy reálné papírové bankovky a kovové mince zcela nahradí.

Jak je ale možné, že se dá platit něčím, co ani „neexistuje“? Kryptoměna totiž skutečně není nic hmatatelného. V úvodu jsem mluvil o zbožových penězích. V přímořských státech se tehdy platilo (dnes bezcennými) mušličkami. Princip zavedení mušličkových peněz ale byl stejný. Někdo řekl, že tahle mušlička má hodnotu 1 telete. A tento koeficient se pro všechny z okolí stal určujícím. Roku 2009 zase někdo přiřkl hodnotu souboru. A tak se zrodil Bitcoin – nejstarší a zároveň nejznámější kryptoměna. V době mušlí se chytří lidé okamžitě rozběhli k pláži a začali sbírat každou mušličku, která jim přišla pod ruku. V době drahých kovů se jali dolů a rýžovacích pánví. V době dnešní se věnují těžbě v kryptoměn.

A jak taková těžba vypadá a funguje? O tom si povíme v příštím článku. Rovněž Vám poradím, jak při těžbě kryptoměn dosáhnout co nejvyšší efektivity.